Historie našeho sboru je vlastně spojením historie dvou původně samostatných sborů. Na konci 19. století totiž vedle sebe existovala dvě města - Mezimostí nad Nežárkou a Veselí nad Lužnicí, která byla sloučena až v průběhu druhé světové války. Až do této doby tedy můžeme sledovat samostatnou historii dvou sborů.

       Jako první byl založen Sbor dobrovolných hasičů ve Veselí nad Lužnicí a to v roce 1881, kdy v měsící září byl ustaven pod vedením přítele Františka Bašteckého sbor, čítající přibližně 40 členů. O počátcích tohoto sboru se můžeme dočíst v kronice, která byla sice založena až v roce 1926, ale je zpětně dopsána až k založení sboru.

       Vznik sboru v sousedním Mezimostí na sebe nenechal dlouho čekat. Zde byl dne 22. července roku 1883 ustanoven prozatimní hasičský sbor, který měl v počátku 24 členů a jehož velitelem byl zvolen přítel Max Mostecký. Záznamy z této doby opět bohužel neexistují, ale o počátcích sboru se můžeme dočíst v pamětní knize, kterou sbor založil v roce 1925.

       V průběhu druhé světové války, přesněji v roce 1943, došlo z nařízení okupačních orgánů ke sloučení obou měst pod názvem Veselí nad Lužnicí. Až do konce války však ještě sbory existovaly samostatně. Teprve po jejím skončení, kdy bylo sloučení měst zachováno se jednalo i o sloučení obou sborů. Došlo k němu na slavnostní schůzi, která se konala 25. listopadu 1945 a kde byl zvolen také nový výbor v tomto složení: František Pejčoch - předseda, Antonín Vojtěch - velitel, Karel Novák - místopředseda, Josef Žahour a Jan Hušek - náměstkové velitele, Jindřich Plecer - pokladník, Václav Průcha - jednatel, Emil Jezdinský - vzdělavatel, dále Antonín Elleder, Jan Klíma, Ervín Krištof, V. Žahour, Karel Šinko, Jos. Studík, Frant. Remeš, Frant. Klusáček a náhradníci Vojt. Bezpalec, Frant. Bicek, Jos. Elleder, Frant. Hrubý, Frant. Keš ml. a Stanislav Machoň. Požární jednotka měla v době sloučení sborů 92 členů.

       V dalším období sbor kroniku nevedl. O její znovuzaložení se pokusil pan Hybš v roce 1971, ale tento pokus se bohužel omezil na zopakování historie sboru. Z činnosti sboru jsou zde pouze podpisy členů na valných hromadách. O událostech z let 1945 až 1971 tak nejsou vůbec žádné záznamy a o činnosti z dalších let jen útržkovité záznamy.

       V sedmdesátých letech byl sbor velice aktivní. Dvakrát v našem městě byla uspořádána krajská soutěž v požárním sportu a rovněž soutěžní družstvo dosahovalo při soutěžích výborných výsledků. Tato aktivita vyvrcholila na začátku let osmdesátých výstavbou nové budovy požární zbrojnice. Byla postavena v Akci Z a měla být určena i pro budoucí umístnění profesionálního hasičského sboru. V sedemdesátých a na začátku osmdesátých let také byl velice aktivní kroužek mladých hasičů pod vedením pana Kloudy. Většina dnešních činných členů našeho sboru těmito kroužky prošla. Bohužel na své nástupce zatím marně čekají. V roce 1981 sbor slavil 100. výročí založení. Při této příležitosti byl vydán almanach, ze kterého jsem v předchozích odstavcích částečně čerpal. V tomto roce se výbor SDH skládal z těchto hasičů: předseda Žahour Josef, místopředseda Zelenka Václav, referent politickovýchovné práce Žahour Karel, referent prevence Doležal Jan, velitel Klouda František, jednatelka Kloudová Miriam, hospodářka Koblišková Hermína, organizační referent Pícha Zdeněk, MT referent Urban Václav, referent CO Bartůšek František, referent mládeže Průcha Josef, referentka žen Urbanová Ludmila a členové výboru Březina Jaroslav a Hybš František. Revizní komise tehdy pracovala ve složení předseda Melena Jiří a členové Slípka Jiří a Urban Miloš.

       Po roce 1989 se v postavení sboru mnohé změnilo. Definitivně bylo rozhodnuto o umístnění profesionálního hasičského záchranného sboru do nedaleké Soběslavi. V roce 1993 musel Městský úřad řešit situaci s Domem dětí a mládeže, který byl po navrácení svého objektu Junákům bez přístřeší. Náš sbor po dohodě se starostou umožnil přestěhování této instituce do svých prostor v hasičské zbrojnici. Mělo se jednat o dočasné řešení, které však, jak již se v naší republice u dočasných řešení občas stává, trvá dodnes. V dnešních dnech, kdy se činnost sboru po několika letech útlumu opět aktivizuje, se však začíná projevovat nedostatek prostorů. Při volbách v roce 1995 prošel sbor rozsáhlou generační výměnou. Do výboru byla nově zvoleno několik mladých členů a to se myslím kladně projevilo na aktivitě sboru. Hned v dalším roce, 1996, sbor uspořádal při oslavách 110. výročí založení okresní kolo soutěže v požárním sportu. Aktivní je rovněž soutěžní družstvo, které však nutně potřebuje omladit, aby mohlo dosahovat ještě lepších výsledků.